Cheb, My a ostatní...

30. července 2010 v 16:56 | Marek Musil - Mamufous |  S jistou vážností
Tak nám Chebu dokončili rekonstrukci pěší zóny. Zajímavé řešení - moderní architektura zóny zasazená do historického centra města působí velmi evropsky. Po setmění zónu příjemně a velkoměstsky oživují světelné sloupy osazené led diodami, které vytvářejí různé pohybující se obrazce. Přesto není zóna bez chyby. Položené kamenné desky jsou příliš světlé a ve slunečních dnech se od nich světlo nepříjemně odráží do očí a oslňuje. Navíc, již po pár dnech provozu jsou na deskách vidět fleky od vyplivnutých žvýkaček a podobně. Ženy si stěžují na zbytečně velké spáry mezi deskami, ve kterých již nepřežilo mnoho podpatků dámských lodiček. Sám jsem se zaměřil na kvalitu pokládky a je fakt, že desky mnohdy ani nelícují. Odpadkové koše vybíral do zóny nějaký expert. Je to ten typ košů, o který se vždy ušpiníte, a za tímto účelem byl dle mého konstruován. Již nyní přetékají odpadky, což je způsobeno jednak jejich mizernou kapacitou (nebo jejich méně častým vyprazdňováním) a druhak již zmíněnou mizernou a nedomyšlenou konstrukcí.
Co je však největší chybou (ba dokonce skázou) zóny, není způsobeno dodavatelem stavby. Původně krásnou a čistou zónu okamžitě obydleli ti spoluobčané, kteří jaksi tvoří minoritu v České republice. Jsou to ti občané, kteří pravidelně vysávají sociální odbor města a mají čas trávit celé dny poflakováním venku, přičemž jejich děti jdou za rodiči zdárně ve stejných stopách. Tak se pomalu, ale jistě z pěší zóny stává sportovně-kulturní zóna pro ty, kteří jsou v tomto státě tak moc diskriminováni. Zóně částečně od tohoto jevu pomáhá místní městská policie, ale připomíná mi to hru, kterou jsme hráli jako děti ve školce. Hra na rybáře a ryby se hraje tak, že ve vymezeném prostoru stojí na jedné straně rybář a snaží se chytit ryby, které kolem něj běhají. Jakmile se objeví městská policie, minorita zmizí. Policie odejde, minorita je zpět. Chápu, že v domech a jejich okolí, které dotyční vybydleli, se den příjemně netráví. Nepochopím však, že místní diskriminovaní musí svou přítomnost v zóně dávat tak hlasitě najevo. Nepochopím ani fakt, že tito společensky přínosní obyvatelé Chebu zabrali ta nejlepší místa v zóně a ve zde umístěných dětských koutcích. Až komicky působí pohled na minoritního výrůstka, kterému začínají růst první vousy, kterak se houpe na plastovém kačerovi na pružině, zatímco neopálená maminka a její pětiletý capart smutně koukají, kde by se mohl zhoupnout její synek. Opět se objevuje policie a ryby odplouvají. Ti ctižádostivější minorité se posléze naučeně vracejí. Ti otrávení se přesouvají od pár metrů stranou, do míst, kde se již o nové zóně mluvit nedá, nicméně na zónu je to odtud na doplivnutí. Jedním takovým místem je dvacet metrů vzdálený podchod mezi restaurací Dejavu (dežavi) a Českou pojišťovnou. Ten podchod znám řadu let, a dokud byla zóna před rekonstrukcí a minorité ji obývali nikým nerušeni, byl podchod léta stejný. Nyní, když je podchod exponovaným místem místní sebranky, pardon, chtěl jsem říct smetánky, stárne přímo před očima. Během několika týdnů se zde objevili rádobygraffity. Večer na ně však neuvidíte, protože zároveň zmizely lampy. Buď jen výbojky, nebo celé. Podotýkám, že jsou stále pod proudem, takže je musel demontovat buď expert, nebo dement. Obklady z umělého mramoru také postupně mizí a vítr je jistě neodnesl. Leda by se podchodem prohnal uragán. Na ten to netipuji, ale tipuji, že hnačku měl onen demontér. A teď mě napadlo, že ono ho to přece jen možná koplo, protože kdo jiný by se v podchodu dlouhém sotva deset metrů posral? Kdo z vás tipuje nějakého psa, toho musím vyvést z omylu. Jednak by si ten pes natrhnul prdel, promiňte, řitní otvor a druhak asi neexistuje pes, který by si po vykonání potřeby utřel zadek ubrouskem. Pokud takový existuje, koupím štěně z jeho vrhu a platím hotově. Podchod tedy sešel během několika měsíců tak, jak se předtím zdánlivě několik let naprosto neměnil. Když jím procházím, mohu se z jeho zdí dočíst, že ta či ten je p..a a podobně. Tomu říkám rychlokurz o poznávání života národnostních menšin. Ale abych nebyl stále tak negativisticky naladěn, musím zmínit i pozitivní zážitek. Již zmíněná restaurace Dejavu má v těsné blízkosti pěší zóny letní terasu. Výborně se na ní sedí a terasa poskytuje dokonalé místo, odkud je možné studovat zmíněný minoritní druh jak v zóně, tak v podchodu. Terasa se totiž nachází přesně mezi těmito dvěma místy. Pokud vás studium druhu "homo nemakačenko" přestane bavit a ani servírka nic kloudného nevymyslí, můžete se třeba s přísedícími vsadit, za jak dlouho a co vylétne z podchodu, který již pár hodin právě podchází další část "homo nemakačenek" a stále jej ne a ne podejít. Slyšíme jen hlasité debatování ani nevím o čem, do toho jejich puštěnou současnou trendy hudbu z přenosného zařízení. Kluci se snaží vypadat drsně, aby pasovali k puštěné hudbě ve stylu černošského hip-hop. Zatímco skuteční obyvatelé amerického Bronxu vypadají skutečně drsně a hip-hop k nim vyloženě pasuje (vždyť tam také vzniknul), zde v podchodu se odehrává smutná parodie na všechno, co souvisí se zaoceánským stylem života. Přesvědčuje mě z podchodu letící sešlapaná pet lahev od největšího balení coca-coly. Přistane opodál stolů na terase a její dopad doprovází hlasitý smích neandrtálců navlíknutých do kalhot s rozkrokem mezi koleny a dlouhých barevných triček notně špinavých a onošených. Mimochodem, vyhrál jsem sázku. Lahev letěla daleko před mnou tipnutým časovým limitem. Když jako bonus dodávám, že minule bylo v podchodu nakaděno nějakým hovádkem místní nenapravitelné smetánky, nikdo nedokáže zakrýt pochyby o možnosti tyto společenské solitéry integrovat. Ty by nešlo integrovat ani v pralese, zazní od vedlejšího stolu. Pár dalších na terase zbystří a bojová atmosféra nebezpečně houstne. Padají různé úvahy v souvislosti s panem Adolfem, který měl jisté plány a další z osazenstva téma přenáší do současnosti a s povděkem kvituje existenci národních stran. Pár veřejně známých lidumilů by nás označilo za xenofobní. Jsou to ti lidumilci, kteří stále nechtějí uvěřit a vlastně se ani raději nechtějí na vlastní kůži přesvědčit, že tato nevzdělaná a nevzdělatelná vemena dokáží i v malém počtu velké věci. Škoda, že je u nás už dost dlouho moderní slovo rasismus, používané na vlastní obranu právě některými minoritami. Doba přece jen pokročila a chtělo by to změnu. Osobně bych si přál, aby byla moderní taková slova jako třeba práce či soběstačnost.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 25. června 2011 v 6:36 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama