Kde mám svého manažera? III

30. července 2010 v 17:20 | Marek Musil - Mamufous |  Kde roli hrají peníze
Schopnost řídit a rozhodovat je třetí, ovšem v řadě nikoliv poslední, důležitou vlastností manažera, který chce na svém postu uspět. Jak jsem v prvním článku předeslal, tři základní osobnostní vlastnosti by manažer měl mít a ty jsou zde: vrozená inteligence, mentální připravenost, a schopnost řídit a rozhodovat . Následují další a další vlastnosti, které se občas prolínají a občas se vzájemně vylučují. Někdy je nutný vhodný poměr/vyvážení vlastností a jindy je potřeba zcela opačná, záleží na konkrétní pozici, profesi a oboru. Jedno je však jisté. Pokud nebude mít nový šéf dostatek vrozené inteligence, pravděpodobně mu v rámci profesní pozice mnoho věcí nedocvakne. Pokud nebude nový šéf na svou novou funkci (a sní spojené výsady, bonusy, benefity) mentálně připravený, nejspíše se dostane do situace, kdy nebude schopen objektivně posuzovat a řídit svůj tým lidí. A nakonec, pokud nebude manažer dostatečně kompetentní rozhodovat a řídit, aniž by do tohoto procesu nevnášel škodící faktory, dříve či později s ním jeho podřízení začnou parádně manipulovat. Není horší šéf, než který v plné míře cítí se svým podřízeným a defakto žije jeho život. Jednou z lidských vlastností je skutečnost, že pokud zjistíme u kohokoliv slabost pro naši osobu, velmi rychle z něj uděláme hrací figurku. Tedy naprostá většina z nás. Máme to geneticky zakódováno z dob úplného počátku našich předků, kde vedoucí pozici v tlupě zaujímal ten, který byl nesmlouvavý, a až téměř asociální jedinec. V okamžiku, kdy projevil sebemenší duševní (ale také fyzickou) slabost, ostatní se okamžitě na jeho post (a jeho samotného také) vrhli. Máme to v sobě a dnes, kdy vedoucí pozici nepřebíráme fyzickým násilím, hraje právě psychika a psychická odolnost významnou úlohu. Říká se, sleduj otevřeně své zaměstnance a uvidíš fungující tým. Odvrať zrak a během chvíle ti pomočí záda. Praktickým příkladem může být tým pracovníků ve výrobní hale. Bude-li šéf nablízku, bude se v hale makat. Vzdálí-li se šéf z dohledu, bude tzv. kouřová á deset minut a nastavený pracovní režim se postupně zbortí. S kuřáky se postupně svezou nekuřáci, protože proč bych měl něco dělat, když chlapi šli hulit, že jo? Toto samozřejmě platí v obecné rovině, ale většina z nás zná, nebo si pamatuje, jak se na pracovišti změnila atmosféra, pokud dorazil šéf. Každý si najednou hleděl své práce. Občas od známých slyším, že jejich šéf je měkký a nakonec dojdeme k závěru, že si ho vlastně nikdo neváží právě pro jeho měkkost a občas se dokonce kují plány, kdo má zálusk obsadit jeho post. Schopnost manažera řídit a rozhodovat spočívá v přesném nadávkování nesmlouvavosti a autoritativní tvrdosti, skoro až bezohlednosti.
Takový manažer musí být samozřejmě schopen určitého empatického pohledu (empatie = umět se vžít) vůči podřízeným. Pokud mi podřízený tvrdí, že mu skutečně není dobře, pustím jej domů. Jsem sice přísný, ale zle se může udělat každému. Když takový zaměstnanec přijde popáté v jednom měsíci a já jej soucitně opět, tak jako minule i předminule, pustím domů, jsem za pitomce a otevírám možnost pro mou postupnou kariérní destrukci ze strany podřízených. Všimněte si, co se říká o velmi hodných lidech. Že jsou tak hodní, až jsou hloupí a skutečně, tito lidé pravidelně doplácejí na svou povahu. O autoritativních lidech se často hovoří s respektem a úctou. V našich podmínkách a vzhledem k historické minulosti našeho národa přijímáme spíše ostřejší šéfy a po dobrém to s námi jako se zaměstnanci moc nejde. Jako národ jsme se vždy někomu podřizovali až nepřirozeně dlouho. Vezmu-li v potaz moderní dobu, byla to světová válka, poté komunistický režim následovaný revolucí. Nedávné volby opět ukázaly, že k radikálnějším činům jsme ochotni přistoupit poměrně pozdě. Majetek se zde po roce osmdesát devět začal rozkrádat téměř okamžitě, ale nám trvalo dobrých jednadvecet let, než jsme u voleb projevili národní nevoli. Jako národ máme posunutý práh vnímání bezpráví dost vysoko, ale jakmile pohár přeteče a najde se skulinka, dokážeme poměrně rychle situaci zvrátit. Tyto pochody se dějí v každém z nás individuálně, avšak podle historicky zakódovaných průběhů. Například němečtí manažeři říkají o svých českých podřízených, že pokud jim trochu povolí, nejsou schopni pracovat samostatně. Primární problém spočívá v tom, že my to bez jasného vedení nezvládáme a tím vzniká zástupný problém, totiž pokles pracovní morálky a destrukce stanovených cílů. Pokud si manažer tyto souvislosti uvědomí a dokáže s takovými informacemi pracovat, může i bývalý bagrista velmi úspěšně řídit tým lidí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama