Doping, pravda a mýty III.

16. srpna 2010 v 22:35 | Marek Musil - Mamufous |  Světem sportu
Přišla doba, kdy jsem jako kulturista amatér - tedy přes den pracující člověk, vyčerpal všechny možné legální prostředky pro zajištění trvalého růstu svalů a rozvoje síly. Z jídelníčku jsem prakticky vyloučil vše odborníky zavrhované, porce jídla byly přesně odměřené a hlídal jsem také energetickou hodnotu. Doplňky výživy tvořily nedílnou součást mého života a zbytek zabíral trénink a odpočinek. Diskotéky? Výjimečně. Jiné aktivity? Vždy s větším či menším ohledem na kulturistiku. Prostě dřina a odříkání, ale vše dobrovolné. V té době jsme trénovali pět dní v týdnu, dvakrát denně. Za týden jsme stihli odtrénovat každou svalovou partii dvakrát - jednou lehký trénink, jednou těžký trénink. V sedm ráno jsme tahali na mrtvý tah dvěstě kilo a odpoledne jsme dřepovali s činkou vážící stoosmdesát. Nikdy jsme neexperimentovali a nezkoušeli maximální váhu. Byli jsme kulturisti a ti cvičí v sériích a na opakování. Dřepovali jsme tedy deset opakování se stoosmdesáti kilogramy na ramenou. S metrákem jsme se rozcvičovali a nebyl problém s ním udělat padesát dřepů. Průměrný trénink nohou v té době obsahoval stosedmdesát tun nazvedaného železa. Tréninková jednotka trvala maximálně dvě hodiny i s rozcvičením. A podobné dávky dostávaly také ostatní svalové skupiny. Aby nedošlo ke zranění z důvodu velmi vysokých vah, pomalu jsme začínali používat bandáže. Například hluboké kliky na bradlech jsme cvičili se závažím zavěšeným kolem pasu na řetězu, které vážilo osmdesát kilogramů. Možná již někteří začínají chápat, kam směřuji. Tělo je továrna. Aby bylo tělo silné, musí dostávat hodně energie v podobě jídla. A aby mělo čas jídlo zpracovat a energii plně využít, musí tělo dostat čas - tedy odpočinek. Jenže přijde doba, kdy je příjem jídla tak veliký, že tělo jej nestíhá zpracovat, přestože využití získané energie by bylo. V podstatě tělo jede jako závodní auto, ale otáčkoměr je stále v červeném. V lepším případě se motor jen přehřeje a na sportovce padne taková únava, jakou normální člověk nikdy nezažije, nikdy. Ta se ani nedá popsat, ale odborníci jí říkají přetrénování. V horším případě se tělo neubrání náporu a dojde ke zranění. Dosáhli jste vrcholu svého potenciálu a přesto nejste nejlepší… Přichází čas na použití zakázaného dopingu. Snímek z doby, kdy mi ještě v krvi nic zakázaného nekolovalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama