Doping, pravda a mýty IV.

16. srpna 2010 v 23:24 | Marek Musil - Mamufous |  Světem sportu
…máte za sebou léta dřiny a odříkání. V tom co děláte, jste dobří, ale ne nejlepší a být nejlepší se zdá na dosah ruky. Vy už jste však udělali vše, co bylo ve vašich silách. Obětovali jste hodně důležitých věcí a o některé jste dokonce přišli. Jste označováni za talent, co uděláte? Řeknete, sorry, nemám na to genetiku… Roky vás naučili jít si za svým a dosahovat cílů, které jste si stanovili. A protože jste celou tu dobu uvažovali rozumně, nikdy jste se nedopustili nějaké hlouposti. Ale právě nyní je konec. Vyčerpali jste svůj potenciál a nic už nebude lepší. Přichází na řadu tzv. chemie, bobky, zobání, nebo jak to chcete nazvat. Přichází na řadu v době, kdy po letech makání sotva pletete nohama, protože tělo nedokáže přirozeně regenerovat. Nejde o to, že nedokáže - v porovnání s obyčejným člověkem je jako supersport, ale nároky na něj kladené jsou tak vysoké, že tělo odmítá poslouchat. Tak mu trochu pomůžete. Dodáte mu uměle ty látky, které sice samo tvoří, ale množství nedostačuje. Necháte tělo prověřit a stanovíte jen takovou dávku chemie, která pomůže. Ne zbytečně moc - ze zdravotních a finančních důvodů, a ne málo, kvůli výslednému efektu.
Jako byste do těla nalili životní energii. Jídlo, které jste včera nedokázali strávit, dnes jen zasyčí. Po tréninku, stejně náročném, dnes jdete domů o poznání lehčeji a navíc, za dva dny jste odpočatí. Při tréninku máte tolik síly, že během týdne zvyšujete váhu činek o desítky procent. Přesto všechno je to stále dřina - pot a krev a velmi často poblitá toaleta. Už jste se někdy tak fyzicky vyčerpali, že jste se z toho pozvraceli? V kulturistice celkem běžná věc. Víte, že už před třemi opakováními jste nemohli. Jenže máte na zádech stosedmdesát kilo železa a ten za vámi na vás řve, ještě pět. Pomůže vám, ale jen kolečky prstů, takže vlastně ani ne. Vaše touha a jeho řev vás nutí makat. Cítíte, že svaly hoří a jsou tak nafouknuté, že musí explodovat, máte pocit, že plíce jsou malinké a vy se potřebujete nadechnout dvakrát tolik. A cítíte, jak se vám pod jazykem začíná stahovat tkáň a začínají se vám tam tvořit sliny. Na chlup stejně se rve žaludek nahoru, ale vám ještě chybí dvě opakování. Končí to záklekem u mísy a nevíte, jestli dřív blejt, nebo popadnout dech. Do toho se vám motá hlava, protože všechna krev je v nohách. Tohle neumějí jenom anabolika, to ne, ale máte v nich oporu a jistotu, že se vaše tělo vzpamatuje a vy budete schopni dojít domů a zítra vstát do práce. A s chemií musíte makat daleko intenzivněji, protože až chemii opět vyřadíte, budete muset snížit zátěž ve všech směrech. Proč tedy nevyužít maximálně potenciál? Bez chemie je to dřina, s chemií dvakrát taková, ale stojí za to, protože přinese výsledky, již byste bez ní v tomto případě nedosáhli. Kdo si myslí, že si vezme tabletku a půjde na pláž čekat, až mu narostou svaly, ten je blbej. Užíval jsem, nikdy jsem neměl žádné zranění a ani po deseti letech od konce kariéry kulturisty nemám žádné zdravotní problémy. Nebolí mě klouby ani páteř, moje laborka je ve výsledcích perfektní a dál provozuju další, dnes již rekreační sporty. A protože zde nemám k dispozici nejposlednější fotky z dob cvičení, je zde fotografie pořízená dva roky před absolutním vrcholem v mé kulturistické kariéře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama