My, homo(ne)sexuální...

2. srpna 2010 v 17:04 | Marek Musil - Mamufous |  S jistou vážností
Ani nevím, zda je to dáno výchovou, nebo se na mém přístupu ke skupině homosexuálních lidí podílely také vlivy prostředí, jimiž jsem procházel a koneckonců stále procházím. Je zřejmé, že základní názor - tedy jádro, od kterého se odvíjejí všechny mé pohledy na dané téma, jsem získal v době utváření se a formování mé osobnosti. Jistě něco mohli změnit či dotvarovat kamarádi, ale zásadní vliv měli rodiče. A u nás doma se nikdy moc o homosexualitě nemluvilo. Nebylo to tabu, jen byla na pořadu dne jiná témata. Otec řemeslník makal po práci na melouchu a mamina úřednice doma po práci napodobovala paní Rettigovou. Ve vyšších ročnících na základce jsme nadávku "teplouš" brali jako vysoce urážlivou a době mé docházky na ZŠ se ani tyto vulgarismy netolerovaly. S opravdovým homosexuálem jsem se setkal na vojně a hned první setkání znamenalo úlek. Tenhle bezva kluk to na mě zkoušel. Stačilo ovšem pár minut rozhovoru, abychom mezi sebou udělali jasno a člověče, nediv se, z přihřátého ústečáka se stal super kamarád. Patřil neodmyslitelně do naší party, a kdo jej neznal, nikdy by ho na bukvici (bukvice = homosexuál) netipnul. Vojenská epizoda mě pouze utvrdila v tom, že tihle hoši jsou úplně normální a pohodoví kamarádi. Poté jsem několik let o žádného dalšího významněji nezavadil, až před nějakým tím rokem zpět. Seznámila mě s ním moje partnerka a on, coby její kamarád. Se zdravým názorem na tuto menšinu jsem k němu přistoupil naprosto běžně a dnes jej opět považuji za výborného kamaráda. Poznal jsem též jeho přítele a také on je výborný společník. Jsem stále, jak "oni" říkají, "totální hátéčko" (heterosexuál) a stále je pro mě nemyslitelné podělit se o lože s chlapem, ale nemám problém jít s těmahle klukama na drink a kecat o všem možném. Mají malinko jiný úhel pohledu na svět a věci kolem nás a mnohdy mi společné debaty pootevřely oči, abych některé věci uviděl v jiném světle. Jistě existují homosexuálové, kteří jsou svým chováním odporní a jejich přítomnost není žádoucí, ale zrovna tak se toto děje mezi hátéčky. Jistě by mým kamarádem nebyl ten, který vyčkává na hlaváku v Praze, koho by kde klofnul, ale to jsme už někde jinde. Ti kluci, co mají rádi kluky, co pracují jako číšníci, inženýři nebo učitelé, jsou podle mých dosavadních zkušeností úplně normálními (a mnohdy skvělými) lidmi, a jen nemají rádi holky, ale vdolky… Děti zatím nemám, ale vím jistě, že jednou je budu vychovávat v přátelském duchu k této popisované menšině.
 


Komentáře

1 E-fis E-fis | Web | 2. srpna 2010 v 17:38 | Reagovat

Sdílím stejně osvícený názor.

2 urtica urtica | Web | 2. srpna 2010 v 19:38 | Reagovat

Článek velmi pěkný, anketa dost ulítlá...

3 Markus Markus | 2. srpna 2010 v 20:43 | Reagovat

Díky za hodocení. Anketa je poněkud staršího data a dožívá...

4 wiit wiit | Web | 17. srpna 2010 v 1:12 | Reagovat

a proč se jim vlastně přezdívá podle teploty?

5 Markus Markus | 17. srpna 2010 v 10:25 | Reagovat

Zajímavá otázka. A taky se jim říká bukvice, a taky nevím proč?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama