POJĎTE, PANE, BUDEME SI HRÁT…

30. října 2010 v 11:56 | Marek Musil - Mamufous |  S jistou vážností
"…a na copak pane, na co si chcete hrát?"
"Na Boha pane, na Boha."
"Tak to já s vámi pane nehraju, já chci hrát na doktora."
"Ale pane, vždyť ono je to stejný…"

Vzpomínáte si na dva animované medvídky, kteří si neustále na něco hráli? Fantazie mně vlastní mi připomíná chování některých lékařů ony dva slavné medvídky. A rovnou to vezmu trochu zeširoka. Naprosto rozumím a chápu nespokojenost lékařů i ostatního zdravotnického personálu se současným systémem jejich ohodnocení a vůbec s celkovou zkostnatělostí českého zdravotnictví. Není to ode mě klišé, protože bývalá žena je zdravotní sestra, moje sestra je sestra a pár mých kamarádů i kamarádek jsou lékaři. Po odborné stránce toho vím o zdraví tak málo, že bych lékařem být nemohl, ale vím toho dost o situaci ve zdravotnictví, že bych tady a teď lékařem v žádném případě být ani nechtěl. Toto je jedna strana mince a tou se zabývat nebudu. Druhou stranou mince - ta, která zajímá pacienty více, je fakt, že mnozí (chápejte - nikoliv všichni) lékaři se dnes skutečně chovají jako samozvaní Bozi. Pojďme porovnat dvě roviny. Rovinu současných seriálů a rovinu skutečné české reality. Seriály jako jsou Ordinace v Růžové zahradě, nebo Dr. Haus, Chirurgové a konec konců i postarší německá Stefanie… Když nad tím tak přemýšlím, dokonce i legendární Sanitka, nebo Nemocnice na kraji města jsou seriály, ze kterých je možné mnohé vyčíst, přestože u některých se jedná o seriály z minulého století a dokonce z jiné politické doby!
Abych vás dlouho nenapínal, jde mi o vztah/y mezi lékařem a pacientem. Také máte mnohdy pocit, že jako pacient jste lékaři na obtíž? Setkáváte se s tím, že pokud se lékaře dotazujete na odbornější věci, že lékař mnohdy jedná podrážděně? Za poslední dva roky jsem díky svým sportovním aktivitám měl možnost vyzkoušet několik zdravotnických zařízení a prošel jsem rukama řady lékařů a lékařek. Výsledek? Katastrofa! Můj celkový dojem lze popsat jedním slovem. Arogance. Můžu si nechat zdát o seriálovém přístupu k pacientovi. Popravdě řečeno, nestojím moc o to, aby byl můj ošetřující lékař mojí vrbou, ale velmi stojím o to, abych byl pro lékaře partnerem v léčebném procesu a nikoliv ekvivalentem položky na účtu pro zdravotní pojišťovnu. V tuto chvíli je mi jedno, zda mají lékaři vysoké či nízké mzdy, já žádám pouze profesionální přístup jak po morální tak po odborné stránce. Momentálně ležím v nemocnici v Mariánských Lázních a nebýt doktorky Kolmerové, moc bych o svém zdravotním stavu nevěděl. Společně s mým domácím (rozuměj - praktickým) lékařem doktorem Vlkem jsou jediní, kteří více méně splňují mé představy o "správném" lékaři. Informace od nich získávám bez dotazování a informace nespočívá pouze v konstatování, že jsem nemocný. Zjištěnou diagnózu mi při sdělování "přeloží" do laické řeči, proberou se mnou možné příčiny a případné důsledky. Dozvím se o možnostech léčby a dokonce je mi dána možnost výběru léků společně s informací, které jak reagují a proč. Díky tomuto profesionálnímu přístupu mají mou plnou důvěru a mých případných otázek rapidně ubývá. U takového lékaře nemám pocit, že přede mnou utíká na svůj "lékařák", což tedy nevyvolává mé pochybnosti na rozdíl od jiných případů.
Páni doktoři, lékařky a ostatní titulovaní zdravotní odborníci. Byl bych rád, pokud opět budu nucen navštívit zdravotnické zařízení, abyste se mi představili. Budu klidnější, když za vaším bílým oděvem uvidím třeba Frantu Nováka, nebo Elišku Polákovou. Ocením, když se mnou budete mluvit o všem, co s mým zdravotním stavem bude souviset a budete o tom se mnou mluvit mou řečí. A budu vám velmi vděčný, pokud svým chováním a jednáním vzbudíte pocit, že vám na mě jako na pacientovi skutečně záleží. Pokud s posledním napsaným nesouhlasíte, možná jste zvolili špatnou profesi. Pokud snad argumentujete, že za ty prachy… Tak vězte, že například řidiči autobusů se také cítí podhodnocení a nejedou proto s námi jako s dobytkem. Prostě si přestaňte hrát na Bohy a začněte se chovat jako skuteční profesionálové. Lidé si vás začnou vážit a potom u nich můžete hledat podporu v boji za vyšší mzdy.
Tímto děkuji za vzorný přístup MUDr. Alici Kolmerové - momentálně pracující v nemocnici v Mariánských Lázních a MUDr. Oldřichu Vlkovi - mému domácímu lékaři v Mariánských Lázních. Pane doktore, pro mě nejste "obvoďák", pro mě jste domácí lékař. Alici Kolmerové děkuji za trvalou péči při mých "návštěvách" nemocnice v Mariánských Lázních.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama