S rasismem a xenofobií na věčné časy

19. února 2011 v 0:56 | Marek Musil - Mamufous
Rasismus - reakční teorie, která nevědecky zdůrazňuje význam rasových znaků a rozdílů, a podstatu člověka spatřuje především v těchto znacích, které jsou prý základem nadřazenosti, nebo podřadnosti a podřízenosti určité rasy…
(výklad podle naučného slovníku)

…tato teorie, respektive její význam se více či méně týká nás všech. To podle toho, kdo si více či méně přizná, že určitá skupina lidí mu vadí. Ano, to zavání zobecňováním, ale vše je součástí vývoje a význam slov také. Slovo rasismus známe poměrně dlouho, zhruba 200 let. Na počátku osmnáctého století jej jako vědecký termín začal používat jistý Joseph Arthur Comte de Gobineau - orientalista a diplomat. Ten tvrdil, že míchání ras vede lidstvo k zániku proto, že některé lidské rasy jsou jednoduše na vyšším vývojovém stupni. Ale zpět k rasismu. Pokud projdete dostupné informace, vždy mají výklady tohoto slova jedno společné. Mluví se v nich o stupních, rozdílech mezi rasami. Zvykli jsme si, že významově specifické slovo používáme i tam, kde to nedává žádný smysl. Pokud bych měl hodnotit sebe, nejsem rasista, nýbrž xenofob, přesto se označuji za rasistu. Stejně jako naprostá většina lidí v mém okolí. To proto, že slovem rasismus označujeme nesnášenlivost k určité skupině lidí. Vnímáme rozdíl mezi kvalitou a uspořádáním života vlastního a života těch druhých. Přispívá k tomu fakt, že dnešní společnost je formální a vlastně uniformní. Za tisíciletí vývoje jsme jako lidstvo došli do bodu, kdy ve společnost platí celospolečenské normy chování, oblékaní, žití. Ty se sice lokálně liší, ale nad tímto rámcem je stále jakási forma, která jednotlivé odlišnosti chápe, toleruje, ale brání výraznějšímu samostatnému vývoji. Tím mám na mysli například toto:
Všichni víme, že v Japonsku není přípustné na veřejnosti kašlat, nebo smrkat, ale pokud si v restauraci říhnete nebo budete místo smrkání hlasitě potahovat, dodrželi jste japonskou kulturní normu. Zkuste toto u nás v Čechách… Stejně tak Japonec u nás, pokud bude seznámen s místními normami - vsaďte se, že ho neuslyšíte, aby si říhnul.
Uniformita. Vzhledem k možnostem dnešní společnosti, k rozsahu možností ve výběru potravin, oblečení, drogerie a ostatních spotřebních věcí, se každý z nás může stoprocentně odlišit od ostatních. Ale přes veškeré tyto možnosti nad populací visí jakási uniformita. Naprostá většina výrobků je podřízena tomu, aby nikdo nevybočoval. Že má soused pětkrát dražší auto než vy? No a? Je to pořád auto - motor, kola, sedačky a volant. Nevybočuje. Máte na chatě člun s motorem, ale soused má v Chorvatsku jachtu? Loď ale máte oba, takže nikdo nevybočuje. Jo, kdyby měl můj soused létající talíř, zatímco já mám jen auto, hodně by vybočoval…
V tomto prostředí vyrůstáme, jsme tak vychováváni a považujeme to za normu. Proto se nám nelíbí, když někdo tuto normu výrazněji porušuje a vybočuje. Například tím, že nepracuje, ničí svůj, obecní, nebo dokonce můj majetek. Nedodržuje zákony v míře nad obecnou toleranci. A že takových je! Nenávidíme tyhle lidi, nadáváme na ně a dochází k fyzickým útokům mezi oběma stranami. Pokud bychom vzali v úvahu pouze filozofickou rovinu problému, bez faktorů například ekonomických, ekologických, které problém jen přiostří, stále je jediným možným řešením, že menšina se musí přizpůsobit většině. A protože se tak většinou neděje, vznikají ve společnosti rasistické a xenofobní nálady. Řešení existuje pouze jedno a zaznělo v předchozí větě. A pokud se tak nestane, bude společnost - populace vždy s rasismem a xenofobií bojovat. Z tohoto důvodu považuji organizace bojující proti rasismu a xenofobii za zbytečné a za mrhání finančními prostředky.
Možná zazní hlas z druhé strany barikády. Ať už pronese cokoliv, argumentuji tímto:
Vadí vám, že jste diskriminováni? Začněte se přizpůsobovat, tedy pravidelně pracovat, posílat své děti do školy a neničte své okolí. Slyšel jsem některé vaše názory, kdy se odkazujete na kulturní tradice. Dovolte, abych se zasmál. Naši/vaši předci ani 200 let zpět neseděli na jednom místě se založenýma rukama a nečekali, až jim někdo (dnes je to stát) něco dá. Jejich děti byly přinejmenším stejně vzdělané/nevzdělané, jako naprostá většina dětí té doby a za ničení majetku by předky tehdy stihnul trest setnutí hlavy, takže o jakých kulturních tradicích zde mluvíte?
Rasismus se nedá vymítit, ale lze jej minimalizovat (nechápejte potlačit) tím, že stát - tedy společnost vytvoří takové podmínky, aby vybočení ve smyslu - nepracovat, neučit se a ničit - bylo hodně bolestivé. Takoví lidé si nezaslouží ani finanční, ani materiální, ani jinou podporu. Za sebe říkám, že rasistu, respektive xenofoba ze mě udělal stát.
 


Komentáře

1 ssssimpsonovi ssssimpsonovi | Web | 19. února 2011 v 8:37 | Reagovat

Zdravím, chceš ohodnotit svůj blog?
Pokud ano, tak zajdi na tuhle adresu:
http://ssssimpsonovi.blog.cz/1102/chces-ohodnotit-blog
A já ti rád ohodnotím blog. Měj se.

2 P. P. | Web | 19. února 2011 v 12:02 | Reagovat

Zajímavý názor, hlavně pravdivý..

3 Markus Markus | Web | 19. února 2011 v 18:37 | Reagovat

Ahoj "sssimpsonovi", tvoje nabídka je zajímavá, nicméně ji nemohu využít. Udělej tohle a já za to pro tebe uidělám toto... Tak nějak bychom se chovat neměli, proto to ani nebudu podporovat. Pokud by jsi můj blog ohodnotil, jistě by mě zajímalo, kdo jej hodnotil a mrknul bych na tvůj. Poté bych se rozhodnul, jestli se mi tvůj blog líbí, nebo ne. Podobným způsobem, který ty mi tady navrhuješ se chová naše vláda...[1]:

4 Lafi Lafi | Web | 21. února 2011 v 8:40 | Reagovat

Zajímavý článek, jen bych reagoval na pár věcí:

1. Když mi někdo začne ničit můj majetek, nebo se mě pokusí omezit na právech, v tu chvíli je mi jedno jestli je černý, bílý, nebo třeba červený. Je tohle rasizmus? Mám za to, že není.

2. Píšeš: "stále je jediným možným řešením, že menšina se musí přizpůsobit většině". S tím nemohu souhlasit, jelikož je to čistě kolektivistická fráze. Ta samá situace nastane, když se dva vlci a jedna ovce dohadují, co bude k večeři. Tam také zvítězí většina, dokonce demokraticky. Pokud bys napsal "Každý jednotlivec žije podle obecných pravidel garantovaných ústavou a neomezuje svobodu druhých", s tím bych problém neměl.

5 Markus Markus | Web | 21. února 2011 v 21:00 | Reagovat

[4]:

Lafi, s bodem 1 bych souhlasil.

U bodu 2 mám připomínku. Mluvíme-li o dvou vlcích a jedné ovci, potom mluvíme o dvou různých zvířatech z různých čeledí. Přizpůsobiví a nepřizpůsobiví jsou ale stejné čeledi, kde se neřeší masožravost nebo bíložravost. Zde tedy můžu povyšovat zájem většiny nad nezájmem menšiny. Koneckonců, explicitně jsem tou větou myslel sociálně-kulturní úroveň nikoliv striktně vymezenou, ale přece jen svobodně standardizovanou.

Ústava je velmi důležitá součást každého státního uspořádání, ale především v našich končinách má tento dokument pramalý praktický dopad na naše každodenní životy ve smyslu oněch každodenních prohřešků menšiny vůči většině. Proto ústavu jako takovou ani nezmiňuju.

6 Lafi Lafi | Web | 21. února 2011 v 21:45 | Reagovat

Nerad bych to pochopil špatně, můžu uvést podobný případ. V něm jde o rozdíl mezi demokracií (vládou většiny) a ústavní republikou. Příběh je následující: Jezdec uhání na koni (autem, atd.) Za ním jedou pronásledovatelé. Dohoní ho a přinutí zastavit. V prvním případě se demokraticky (většinově) rozhodnou že domnělého zloducha pověsí a taky to udělají. V druhém případě ho také chtějí zbavit života, ale v tom (ideálním) případě jim zabrání ctění ústavy, která zaručuje i tomuto člověku svá nezadatelná práva, př. na spravedlivý proces, kde se může hájit.

Jinými slovy je to střet mezi kolektivismem, který klade většinu nad jednotlivce a individualismem, kde i jediný člověk má svá přirozená, tudíž od narození daná práva, která jsou nezpochybnitelná.

7 Markus Markus | Web | 22. února 2011 v 22:13 | Reagovat

Jenže my ústavní republikou nejsme, tou jsme byli naposledy za Masaryka. Od té doby se taky ústava téměř nezměnila, přestože doba značně postoupila. A ty drobné kosmetické úpravy... V globálu nic neřeší.

Co hůř, u nás nefunguje ani tebou zmiňovaný kolektivismus a od individualismu máme taky hodně hodně daleko! Tady se totiž všechno dělá jen na polovic. Možná, že příčinou naší diskuze jsou právě elastické zákony a předpisy, které sedí každému - když víš, jak do nich vlézt...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama