Cháronovy panáky na zdraví

12. září 2012 v 18:17 | M.M. - Mamufous |  S jistou vážností
V těchto dnech a v těchto chvílích hýbe Českem aféra s pančovaným alkoholem, jehož zásluhou jsou naše masy o čtrnáct občanů menší, a dost možná se ještě snižovat budou. Celá země tím žije, a každý si na této kauze ohřeje právě tu svou polévku. Dokonce i já mám díky ní téma na článek pro svůj blog.
Na rozdíl o naprosté většiny se však nezabývám pátráním, kdo za tím vším stojí, ale velmi znepokojeně sleduji představitele tohoto státu, jak vyjukaně postávají na rohu ulice, a celkem nehnutě sledují, kdo to ten kámen hodil? To je samozřejmě nadsázka, nicméně je třeba poukázat na fakt, že v této prekérní situaci se vláda zmohla pouze na dva dny trvající debatování, co s tím?



Samozřejmě se nechci dotknout nikoho ze známých a příbuzných oněch zemřelých na následky prudké otravy, a dokonce ani těch, kteří to přežili (či přežijí), bohužel však s těžkými následky na zdraví. Nebudu zde mediálně lynčovat konzumenty alkoholu za to, že se svobodně rozhodli koupit si panáka, nebo dva, nebo sedm. Někdo rád masturbuje, někdo rád konzumuje tvrdý alkohol. Měli bychom si jako občané především uvědomit, co v tuto chvíli dělá vláda, aby nás ochránila před akcí "tvůj zrak nebo život", co udělat měla/mohla, a kde se stala chyba, která vyústila v tuto kauzu? Ale popořadě a od začátku.

Jak známo, stát vybírá z prodeje alkoholu tzv. spotřební daň. Ve smyslu výběru daní hraje spotřební daň velmi zásadní úlohu fiskální politiky státu. Lidově řečeno, díky spotřebním daním teče do státního rozpočtu skutečně nezanedbatelné množství peněz. Vezmeme-li v úvahu, že stát je defakto firma a vláda její management, potom je velmi logické souhlasit, že co mi přináší zisk, o to pečuji a chráním si to. A právě zde narážíme na nejtvrdší jádro pudla. Protože se na to stát jaksi vybodnul, vlastní kontrolní mechanizmy nechal polofunkční a zastaralé. Našlo se tedy pár chytráků, kteří státu takříkajíc namočili na záda. Proč také ne, když v byznysu kolem výroby a prodeje alkoholu se točí miliardy korun ročně. V tuto chvíli je úplně jedno, zdali se "cháronovy panáky" dostaly do oběhu strašným omylem či v důsledku prachsprosté honby za ziskem. Je však jednoznačně zřejmé, že selhaly veškeré kontrolní a ochranné mechanizmy státu! Stát se na to prostě vyprdnul, protože "když to dává", potom jedině dobře. Přirovnal bych to k situaci, kdy si jako majitelé firmy platíte vrátného, který má hlídat průjezd cizích aut vaší vrátnicí. Vrátný vás sice stojí majlant, ale protože máte před vrátnicí závoru, sebere se vrátný a jde domů. Mezitím se vám po firmě prohánějí cizí auta, protože kdosi zjistil, že závoru si může sám zvednout…

Pojďme se nyní podívat, na co se naše vláda zmohla v případě prodeje smrtícího alkoholu. No, nebudu to okecávat, nezmohla se na NIC. Vydala zákaz prodeje destilátů s obsahem alkoholu vyšším než třicet procent. A to pouze ve stáncích a mobilních provozovnách. Toto vládě trvalo dva dny, než se na něčem usnesla. Přesto je to řešení, které nestojí ani za starou bačkoru. Důvod? Z výpovědí těch šťastnějších (přeživších) je zřejmé, že alkohol zakoupili v kamenných prodejnách a dokonce v uzavřených okolkovaných láhvích. Nadneseně mi to připomíná řešení líného sedláka, kterému liška na dvoře nevadí, ale v kurníku ano. Nebo kterému v kurníku vadí liška, ale vlk ne. Dokážu pochopit, že pro stát není žádoucí zakázat s okamžitou platností prodej tvrdého alkoholu na celém území České republiky bez výjimky na dobu nezbytně nutnou, protože by denně přicházel o obrovské částky nevybrané spotřební daně. Nedokážu ale pochopit, že státu je milejší spotřební daň před živým a zdravým občanem! Nejsem chemicky příliš zdatný, ale přesto vím, že tvrdý alkohol se dělí na lihoviny a destiláty. Vodka i rum (podle svědků strůjci problémů) jsou destiláty. Přesto bych preventivně zakázal také prodej lihovin. Je veřejným tajemstvím, že se kšeftuje s etiketami zavedených značek alkoholu, a s ochrannými kolky také. A nemám nejmenších pochyb o tom, že stát to dobře ví, jenže není vůle s tím něco dělat. A kdo ví, jestli právě toto není pro partu politických gaunerů svěží oddychový průvan do smradlavého prostředí neustále se vynořujících korupčních kauz?

Každá tvůrčí činnost vyžaduje úsilí a námahu, a především stálost. K tomu by ovšem parta českých politiků potřebovala odhodlání bránit a chránit veřejné dobro, musela by mít cit pro morální hodnoty, a především vizi dobré budoucnosti tohoto státu. To vše jim chybí. Proto jsem přesvědčen, že je načase s nimi všemi pořádně a definitivně zatočit.

Pokud by skutečně došlo na prohibici, v důsledku toho by poctiví prodejci přicházeli o zisk. Nikoliv však v důsledku výskytu jedovatého alkoholu, ale v důsledku dlouhodobě špatné práce politiků a odpovědných osob!

Odkazy na články v médiích:
 


Komentáře

1 Lafi Lafi | Web | 12. září 2012 v 20:09 | Reagovat

Dovolím si nesouhlasit. Stát už ze své podstaty nemůže být firma, mimo jiné také proto že nevytváří zádné hodnoty, jen spotřebovává. Kdyby se takhle choval soukromník, brzy by skončil.
To co se děje kolem methanolu je jen rovnání trhu mezi poptávkou a nabídkou. Zkrátka když politik napaří na nějaké zboží drakonicky vysokou daň, lidé logicky budou hledat cesty jak to obejít a podnikavci si z toho udělají živnost. To, že někdo neuhlídal teplotu při destilaci na věci nic nemění. A politici to se svými totalitními prohlášeními už jen zhoršují. Ne nadarmo se říká "Nejlepší vláda je ta, co vládne nejméně".

2 Marek Marek | 13. září 2012 v 0:06 | Reagovat

Lafi, ale stát přece hodnoty vytváří, protože spotřebovává vybrané finance. Staví silnice, které patří státu, železnici, elektrárnu, která vyrábí energii a tak dále. A je samozřejmě velikým správcem.
Otázka poptávka/nabídka ve vztahu k methanolu není na místě. Pro porovnání uvedu prodej tabákových výrobků. Když stála krabička dvacet korun, všichni nadávali. Postupně se cena krabičky dostala na osmdesát korun a množství prodaného tabáku prakticky neklesnul. Stejné je to i s alkoholem. Není na místě vše svalovat na poptávku, protože především Češi jsou tzv. letákovým národem. To znamená, co je ve slevě, toho je třeba koupit do foroty. Pokud někdo přijde s nabídkou nižší ceny, většina bude reagovat na nabídku pozitivně. Celou záležitost je nutné stavět do úrovně chování spotřebitele a ochrana spotřebitele. Stát je svým způsobem firma, která chrání svého zaměstnavatele díky předpisům bezpečnosti práce a mnoha dalšími instrumenty. Stejně tak by stát měl chránit své občany před nebezpečným jednáním subjektů a vytvářet funkční ochranné procesy. Stejně jako by nás měl chránit před chřipkovými epidemiemi, lichváři nebo dokonce před militantními radikály. Za to přece stát - naši firmu platíme ze svých daní.
Právě proto, že v managementu státu stojí nekompetentní lidé, dokáží pouze nekonstruktivně tlachat a problém neřešit.
Jinak bych tvé pořekadlo trochu upravil: "Nejlepší vláda je ta, se kterou jsou občané státu spokojení."
Jinak díky moc za koment.[1]:

3 Chiar Chiar | 13. září 2012 v 13:54 | Reagovat

http://znampravdu.cz/

4 Lafi Lafi | Web | 13. září 2012 v 18:40 | Reagovat

[2]: Je vidět, že jsme každý někde úplně jinde. Pro mě nemůže být stát, tedy jeho byrokracie v žádném případě firmou, jelikož bez přísunu bohatství z daní by jednoduše nemohla fungovat. A dnes tomu molochu ani to nestačí a dál se zadlužuje. Zkus si rozjet podnikání založené na loupeži (daně). Myslím, že dříve nebo později skončíš za mřížemi. Spotřeba není tvorba.

Je otázkou, řekl bych až filozofií, zda-li politici mají mít možnost nám občanům cokoli nařizovat, nebo zakazovat. To je věčný souboj mezi kolektivismem a individualismem. Práva pochází od státu, nebo jsou vlastní každé lidské bytosti už od jejího narození?

PS: Ten citát bohužel není z mé hlavy.

5 Marek Marek | 13. září 2012 v 19:00 | Reagovat

Lafi, samozřejmě netvrdím, že nemáš pravdu - ono jde především o to, z jakého úhlu na celou věc koukáme. Je jasné, že pokud by se občan vzbouřil a přestal hromadně platit daně a jiné odvody, stát jako takový končí. Tedy velmi zjednodušeně řečeno. Na druhou stranu je stát vlastníkem poměrně velkého majetku movitých a nemovitých věcí, ze kterých mu plyne zisk, taktéž nemalý. Musí, respektive měl by se tedy chovat jako firma/podnikatel.
Filozofickou otázkou může být, co, respektive kdo je stát? Politik? Občan? Ústava? My všichni jsme státem. Řadový občan stejně jako politik, jen tomu politikovi byla občany dána důvěra k zastupování ve státních věcech.
Ptáš se, jestli může politik řadovému občanovi nařizovat či zakazovat? Z hlediska individuality nikoliv. Ale musím vzít v potaz společnost, ve které všichni žijeme, a zde říkám ano. Pokud bychom jako společnost žili bez jasných pravidel, to se rovnou můžeme vrátit na stromy. Nejsme jako rasa na tak vysoké intelektuální úrovni, abychom všichni zcela přirozeně dodržovali vesmírný řád "dobré a zlé".[4]:

6 Marek Marek | 13. září 2012 v 19:17 | Reagovat

Hmm, pohádka o Lindě a velmi naivní příběh, kterému těžko někdo uvěří. Především proto, že osobně považuji tento web za způsob reklamy na jednu sociální síť. Takže asi tak.  [3]: ;-)

7 Lafi Lafi | E-mail | Web | 14. září 2012 v 7:38 | Reagovat

[5]: Já Ti nějak nevím. Vždycky jsem měl za to, že podstatou podnikání (založení firmy) je vytváření zisku, a to stát nedělá ani omylem. Naopak, jeho smyslem je utrácení a větší nebo menší plýtvání. V lepším případě by měl být servisní organizací pro občany, ale rozhodně ne firmou.

Pokud přijmeme myšlenku o politicích, co mají více práv než ostatní lidé (mohou přikazovat a zakazovat), mám za to, že se blížíme k rozdělení společnosti. Na jedny co mohou vše a zbytek jsou otroci nebo užiteční idioti.

Ještě se vrátím k polemice o vzniku práv. Pokud získá každý člověk svá práva automaticky už při svém narození, tak mu jiný člověk, který má stejná práva jako on, nemůže už z principu věci jeho vlastní práva omezovat. Opačně, když by práva lidí dával stát, tak je lidem může i brát. Už Mao Ce tung říkal "politická moc vychází z hlavně pušky". Druhá varianta je snahou všech kolektivistických myšlenek. A jejich uskutečňování vždy končilo smutně. Jedna z definic státu zní: "Stát je monopol na násilí na určitém území".

Myslím, že lidé budou nejvíce spokojení jen když si budou vládnout sami.

8 Marek Marek | 14. září 2012 v 12:53 | Reagovat

V případě Česka se samozřejmě stát nechová ani jako dobrá firma ani jako dobrý správce. A běží to takhle u nás už tak dlouho, že si ani neumíme představit, že to možné je. Výborným příkladem je Finsko, kterému se daří hospodařit již delší dobu s rozpočtovým přebytkem, tudíž vytváří zisky.

Protože nejsem přesvědčený, že bychom si mohli/uměli vládnout sami, zajímá mě, jak by jsi si to představoval ty? Mám ale na mysli reálnou představu kopírující současný stav občanů po mentální stránce.[7]:

9 patrik-vlk patrik-vlk | E-mail | Web | 15. září 2012 v 14:59 | Reagovat

Dovolím si malou opravu (chybička se zřejmě vloudila) - byl vydán zákaz prodeje destilátů s obsahem alkoholu vyšším než 20% (ne tedy 30%).

O něco hůře v tomto případě bylo asi Estonsko v roce 2001, kdy bylo zaznamenáno kolem 150 případů s 65 mrtvými a Norsko o rok později s 50 případy a 18 mrtvými (Novinky.cz).
Záleží na tedy na tom, jak se situace u nás bude dále vyvíjet (nemyslím, že to touto směšnou vládní PROHIBICÍ skončilo; asi bych lépe napsal, že: prohibicí SMĚŠNÉ VLÁDY).

Pak se mi také nechce souhlasit s tolik obligátním tvrzením, že: "stát je firma".
Pokud by se stát choval alespoň trochu, jako v Tvém článku zmíněná firma, budiž.
Tento stát v čele s VLASTIZRÁDCI a LOUPEŽNÝMI VRAHY (vrahem je i ten, kdo jakýmkoliv způsobem donutí někoho k sebevraždě - což se v tomto "slzavém údolí" velmi často děje a nikde se nezveřejňuje) se chová jako zlodějská mafie - ty náklady na Tebou zmíněnou údržbu, popřípadě výstavbu veřejných společenských objektů (silnice, železnice, elektrárny, atd. - ?; které se ekonomicky dobře vyplatí, jelikož si je občan posléze všemi možnými poplatky    ZAPLATÍ!, a přeplatí - kohopak to asi velmi výdatně "vykrmujeme"? Není to náhodou ten tolik "přebujelý, nezdravě bachratý" státní aparát?).

Souhlasím (až na malé drobnosti) s názory Lafiho.

10 Lafi Lafi | E-mail | Web | 16. září 2012 v 18:49 | Reagovat

[8]: Smutné je že nejen u nás v Čechách, ale kromě malých států jako je Lichtenštejnsko, Hong Kong, Singapur a možná ještě pár dalších, se "stát" v žádné zemi nechová jako dobrý hospodář. Tebou zmiňované Finsko na tom není až tak dobře, viz http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/finsko.html Nevím jak je to v této zemi s těžbou ropy a rašeliny, ale divil bych se, že by výnosy z nich nezahrnuli do příjmů státního rozpočtu, minimálně co se týká daní. Jak už jsem psal dřív, mám za to, že je snadné spotřebovávat, ale daleko těžší je bohatství vytvářet.

Myslím, že není až tak důležité, co chci já, ty, nebo kdokoli jiný. Kdybych tady začal psát jakékoli demagogie, popřel bych sám sebe. Jen bych zmínil jednu starou myšlenku: "Laissez faire" (nechte nás být). Když stát/politici nebudou strkat nos do věcí, po kterých jim nic není, hned se nám bude líp dýchat. Jde jen o to, zda to lidé chtějí. Jestli ne, tak nám podle mého názoru není pomoci. Když už jsme u těch citátů, Benjamin Franklin říkal: „Lidé, kteří jsou ochotni vyměnit svobodu za trochu bezpečí, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečí.“

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama