Seznamte se, hrotová běžecká obuv

11. ledna 2018 v 14:57 | Mamufous |  Extrémní překážkové závody
Nedávno jsem tady na svém blogu hostil téma hrotové boty a závody OCR.
Článek následně při nasdílení na sociální sítě vyvolal poměrně bouřlivou reakci obou táborů - příznivců používání hrotových bot a také odpůrců. Nicméně pravdou je, že ať již jakkoliv hlasité řinčení to bylo, stále šlo (a jde) o nevýznamný rachot pro uši organizátorů závodů OCR.
Ti mají k dané problematice určitý postoj, který jistě vychází z hlubších pohnutek, než jakou je veřejně prezentovaná vzájemná bezpečnost účastníků OCR závodů. Změnit to samozřejmě můžeme, avšak pouze tím, že závody, kde jsou hrotové boty zakázány, buď budeme absolvovat, nebo jednoduše ignorovat. Anebo to nedej Bože změní nějaký opravdu vážný úraz účastníka, který svůj sběh po například zledovatělé trati v "letních teniskách" neustojí a skutečně řádně s sebou řízne o zem. Kdo nečetl můj výše zmíněný článek, ano, jsem jednoznačný zastánce používání hrotové obuvi.



Nezná, ale tvrdí…
Co mě však při již zmíněné bouřlivé diskuzi u některých diskutujících velmi překvapilo, byla a je skutečnost, že někteří, ač ohánějící se pevným názorem, absolutně netuší, jak taková běžecká hrotová obuv vypadá. Proto jsem se rozhodnul z mého běžeckého "botoparku" takové hrotové boty vylovit a seznámit je s vámi.
Nikoliv náhodou jde o obuv značky Icebug. Co si budeme povídat, lehkou nadsázkou řečeno, hrotovku dnes vyrábí kde kdo, ale je to právě Icebug, který v současné době opanuje OCR prostředí a v prodejích hrotovek mu (právem) náleží první flek. Tím bych tuto průhlednou agitaci značky Icebug ukončil a vrhnul bych se na seznamovačku.


Milimetry, které ale sakra drží
Jsou pouze čtyři možnosti, jak lze na nohách jiného běžce poznat hrotovou obuv. Buď botu znáte z katalogu a podle designu víte, že je to hrotovka. Můžete ale zaslechnout chůzi v těchto botách po tvrdém povrchu (beton, asfalt, dlažba) a jejich typický "kovový" klapot. Třetí varianta je nejméně příjemná. Hrotovou obuv můžete poznat například podle toho, že zatímco vy se při běhu po ledu snažíte držet balanc všemožnými (legračními) pohyby, majitel hrotovek kolem vás prosviští, jako by ani po ledu neběžel a vy máte možnost na krátký okamžik sluchem zaznamenat, jak se hrotovka při každém došlapu "zakousne" do ledového podkladu. Čtvrtou možností, jak jistě poznáte hrotovky, je situace, kdy botu vezmete do ruky a prohlédnete si její podrážku. Tím totiž u některých neznalých okamžitě padne mylná představa, že hroty na podrážce mají délku v centimetrech, a že to běžčům tím pádem přidá pár centimetrů na výšku.
Ve skutečnosti je vyčnívající část hrotů dlouhá pouhé tři milimetry (3mm) a navíc jen v případě, že se jedná o tzv. pevné hroty. Ano, existují ještě hroty flexibilní, které se v závislosti na tvrdosti podkladu a síle došlapu z podrážky "vysouvají". Ať už jde o verzi pevných či flexibilních hrotů, jedno mají společné. Hroty běžecké obuvi určené pro běh v terénu NIKDY nemají ostrou špičku, ale mají tupou plošku! Ten, kdo tedy žije v domnění, že hroty běžecké obuvi jsou vlastně malými hřebíky, se hluboce mýlí. Zajisté za to může časté užívání nesprávného termínu "hřebová obuv", který může k úvaze o špičatých hřebech svádět. Pokud ale slyšíte vnitřní hlas, že špičaté hroty přece existují, ano máte pravdu. Až téměř centimetr dlouhé a špičaté "hřeby" mají sprinterské tretry, určené na tartanové povrchy. Už jen z fotografie treter jistě uznáte, že v nich by OCR závod běžel skutečně jen naprostý idiot a v zásadě je to stejně nemožné.


V ostatních funkčních a technologických parametrech bývá běžecká hrotová obuv stejná či velmi podobná botám bez hrotů. To znamená, že (hrotová) bota musí být dostatečně pevná, aby dokázala stabilizovat uložení chodidla na stélce a zároveň jej neomezovala v jeho přirozené funkci. Podešev takové obuvi má samozřejmě výrazný "terénní" vzor, který je pouze doplněn hroty a jejichž počet na jedné botě bývá mezi deseti a šestnácti, rozmístěnými po celé ploše podrážky. Umístění a upevnění hrotů v podešvi samozřejmě vyžaduje zvláštní technologii. Zapuštěná část hrotu má nejčastěji tvar kloboučku či talířku, chcete-li. Zajedno proto, aby hrot nemohl z boty vypadnout, nebo aby nemohl být vytržen. Zadruhé proto, aby díky kloboučku větší plocha hrotu co možná nejlépe rozkládala tlak tělesné váhy běžce. Technicky vzato totiž u hrotové boty dochází při běhu po tvrdém povrchu k enormnímu zatížení hrotů v podrážce. Už proto nemají ostré špičky, ale plochý hrot. Vezměte si, že se hmotnost sedmdesátikilového běžce při každém došlapu (na tvrdém podkladu) rozkládá na pouhých čtrnáct hrotů, které následně přenášejí tlak v daném místě do chodidla. Navíc při běhu - při běžeckém došlapu, hovoříme o tzv. dynamické hmotnosti, která má v případě onoho sedmdesátikilového běžce v okamžiku došlapu hodnotu více než dvě stovky kilogramů. Zároveň se musí celý blok podrážky a zabudovaných hrotů chovat tak, aby nebyla ovlivněna optimální vlastnost boty - tedy "určeno pro běh".


Proto kvalitní běžeckou hrotovou obuv můžete poznat také podle toho, jak ideálně má hroty zabudované v podrážce, aby výše zmíněné tlaky při běhu nadměrně nedráždily nervovou síť vašich chodidel. Pochopitelně, jako u všeho nového s čím přicházíme prvně do styku, také na běh v hrotové obuvi si musíte zvyknout. Mě to trvalo jen část prvního výběhu a dnes už (kromě klapavého zvuku) při běhu po asfaltu ani necítím, že běžím v hrotovkách.

Aby hroty přežily
V případě hrotové běžecké boty jsou z hlediska celkové životnosti obuvi nejslabším článkem právě hroty. Přejděme nyní extrémy, kdy se v terénu o ostrý kámen či větev roztrhne svršek obuvi, nebo kdy dojde k rozlepení nějakého spoje. Nechme botu virtuálně bezproblémově stovky kilometrů žít a sloužit. V takovém případě to budou právě hroty, které nejvíce poznamená čas a pobyt venku.


Proto jsou hroty kvalitních běžeckých značek vyráběny ze slinutých karbidů, což je velmi laicky řečeno směs tepelně upravených kovových materiálů. Nebudu vás tady hltit druhy karbidů a jejich technologiemi, ale postačí vám vědět, že slinuté karbidy, ze kterých se hroty běžeckých bot vyrábějí, mají pro hroty ideální vlastnosti - tedy obrovskou odolnost vůči otěru, tvarovou houževnatost, materiálovou tvrdost a přitom dostatečnou pružnost. Z karbidů se vyrábějí například vrtáky (a další obráběcí nástroje), nebo hroty do trekkingových holí. Přes všechny tyto vlastnosti jsou to právě hroty, které začnou postupně pomalu ubývat, až sami jednoho dne uznáte, že se vašim botám již nedá říkat hrotové. Do té doby ale čeká vaše boty (a hroty) mnoho stovek kilometrů v extrémně náročném prostředí.



Horor se nekoná
Jak je z fotografií i textu patrné, zapomeňte na tzv. jogínský kop, kdy vám při závodu nějaký nešťastník šlápne hrotovou botou na ruku a její hřeby vám na druhé straně z ruky vykouknou… Ten jogínský kop jsem si právě vymyslel.
Ano, může se stát, že část vašeho těla přijde do nechtěného kontaktu s podrážkou hrotové obuvi jiného závodníka, ale v drtivé většině takových případů budou následky takového kontaktu stejné, jako kdyby měl onen nešťastník obyčejnou botu, jejíž terénní podrážka do sebe zaklínila kamínek, a že se to stává nikoliv výjimečně. A upřímně řečeno, pokud někdo považuje za vysoké nebezpečí používání hrotové obuvi, potom nerozumím tomu, že je takový účastník schopný absolvovat na trati koridor s ostnatým drátem, nebo šplhat na laně do těch zhruba pěti šesti metrů. Tam rozhodně číhá nepoměrně vyšší riziko úrazu a zranění.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama